středa 4. ledna 2017

deník jedné maturantky (2. díl): stužkovací ples

Naše škola je divná. Vlastně celé naše okolí je divné. Normálně je totiž snad všude plesová sezona až během ledna, ale u nás jsou běžně maturitní plesy už v listopadu a prosinci. Ale jsem za to vlastně ráda, protože aspoň mám všechny starosti s plesem z krku ještě před Vánoci a můžu se soustředit už jen na maturitu a přijímačky. Nevím, jak na tom byly ostatní spolužačky, ale já se na stužkovák těšila snad celých osm let, co jsem na gymplu. Už proto, že jsem milovník organizace čehokoli. Na naší škole je totiž zvykem, že si celou akci organizují studenti sami a škola do ničeho nezasahuje. Proto jsem se spolu s dalšími aktivními spolužáky přihlásila do hlavního (a jediného) organizačního týmu. Věděla jsem, jak moc je to nevděčná práce a že mě čeká spousta nervů. Ale stejně, než to nechat na někom jiném, radši se do toho zapojím sama. Jsem už prostě taková.

Gymplácký ples je v našem městě každoročně ten největší a nejnavštěvovanější. Vždy je v největším sále a chodí tam i lidi, které jste v životě neviděli, jen aby se mohli někde ožrat jako prasata:D Proto nás hned na začátku dost vyděsila zpráva, že tento sál se bude letos opravovat a tím pádem bychom museli ples přesunout do menšího místa. Nakonec jsme ale po x telefonátech zjistili, že se nic opravovat nebude a sál nám tedy pronajmou. Paráda, první vítězství:D
Docela jsem se těšila na plánované týdenní schůzky našeho týmu u kafíčka. Jsem totiž hrozný kavárenský povaleč a jestli něco miluju, tak je to trávení volného času v kavárně s kamarádkou nebo knížkou. Bohužel těchto schůzek pak bylo minimum. Ale i tak jsem si to plánování v kavárnách užívala. Ráda bych také zmínila, že tahle organizace byla krásným a dokonalým důvodem, proč se vyhýbat školním povinnostem. Ach, kolikrát se mi stalo, že jsem večer strávila na facebooku u společné konverzace místo abych ležela v učebnici biologie. To bylo fakt fajn. Teď už se na nic podobného vymlouvat nemůžu.


Obávala jsem se hlavně třídních hádek. Ještě k tomu jsme dvě třídy v ročníku, takže jsem se nakonec nevyhnuli ani rozporům mezi samotnými třídami. (side note: Druhá třída je opravdu plná neschopných lidí, na které mám alergii, takže přiznávám, že jsem lehce zaujatá..:D) Během organizace jsme ale zvolili účinnou taktiku - hromadně jsme spolužákům sdělili, na čem jsme se zrovna domluvili a kdo měl slušné a normální připomínky, měl prostor se vyjádřit. Na pozdější reklamace nebyl brán zřetel a vyřešeno. A že těch reklamací bylo! Nikdy mě nepřestane fascinovat, kolik lidí si najde nějaký problém když už je vše dohodnuto. Ani nepočítám, kolikrát jsme museli čelit obvinění, že třídě nic nesdělujeme. Já bych je někdy fakt zabila..:D

Sama jsem si vzala jako hlavní úkol tombolu. Na internetu jsem četla krásnou radu: Nikdy si neberte na starost tombolu. A je to pravda. Mě to ale stejně bavilo, nakonec jsem byla hrdá na to, jak dobře tombola dopadla. Už v létě jsem začala obepisovat různé eshopy a firmy, zda by nechtěli náš ples sponzorovat. Nejdříve to nevypadalo moc slibně, ale na podzim už jsme měli ve škole tolik sponzorských darů získaných jen tímhle způsobem, že jsem nevěřila svým očím. Když se k tomu přidaly dary od spolužáků a různých firem z okolí, měli jsme opravdu velmi velmi slušné množství cen. Podzimní prázdniny jsme pak částečně trávili ve škole balením cen a přípravou obálek. Bylo s tím hrozně moc práce, ale já si to celkem i užívala.


Každopádně i přes všechny nervy jsme zvládli v pár lidech domluvit akci pro cca 800 lidí a opravdu to stálo za to. Někteří si ani neuvědomují, kolik maličkostí je třeba na takový ples zařídit. Od plakátu, vstupenek, propagace, výzdoby přes program, stužky, šerpy, jídlo a pití až po takové "kraviny" jako je dostatek celofánu a nůžek na zabalení tomboly. Samotná akce se opravdu vyvedla, a to i přesto, že jsem si prvního panáka dala až kolem jedné ráno..:D

Jaké jsou vaše zkušenosti s maturitním plesem? Zapojili jste se do organizace? Nebo vás ples teprve čeká?

1. díl - trable se seznamem knih a přihláška
3. díl - zpracovávat témata? a roztomilé lepíky k ničemu